Polná
Polná
5000 obyvatel
Polná je historické město (5 064 obyvatel) na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006. Vznik
Město bylo založeno pravděpodobně v polovině 12. století na jedné z větví Haberské stezky. První zmínka je z roku 1242,v majetkové listině Jana I. z Polmny (datovaná dne 7. 6. 1242), kterou potvrdil český král Václav I. Z ní se dovídáme i jméno prvního známého majitele, kterým byl právě Jan z Polmny, označovaný též jako Jan, syn Zbislava z Bradčic. V té době se zde již nacházel kostel (na místě dnešního děkanského chrámu) a pravděpodobně též hrad. Polná těžila ze své polohy uprostřed Českomoravské vrchoviny a stala se nejen opěrným bodem, ale také obchodní křižovatkou. Polná byla poddanským městem, sídlem polenského (později polensko-přibyslavského) panství. Po většinu své existence patřila významným šlechtickým rodům. Po pánech z Polné vlastnili panství páni z Lipé , od poloviny 14. století jejich příbuzní páni z Pirkštejna. V dobách husitských válek vládl na Polné Hynek Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav. Sňatkem s Žofií Ptáčkovnou vyženil Polnou Viktorin z Kunštátu, syn krále Jiřího z Poděbrad, který Polné udělil v roce 1479 významná městská privilegia, erb a právo červené pečeti. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud král Jiří řídil významné vojenské operace, o půl století později zde české stavy vítaly krále Ludvíka. V průběhu 15. století bylo město v majetku Trčků z Lípy, následovali Valdštejnové, páni z Hradce a Žejdlicové ze Šenfeldu. Po bitvě na Bílé Hoře byl Rudolfu Žejdlicovi majetek za účast v odboji proti císaři v roce 1623 zkonfiskován. Celé panství, největší v bývalém čáslavském kraji koupil kardinál František z Ditrichštejna, který změnil městská privilegia i znak. V majetku Ditrichštejnů i jejich potomků zůstalo panství téměř 300 let. V roce 1794 vyhořel hrad přestavěný na zámek a nebyl již nikdy zcela obnoven. V Polné se od 17. století natrvalo usadila židovská komunita, která zmizela po Druhé světové válce. Polná byla v 19. století pro široké okolí centrem české kultury a protiváhou německy mluvící Jihlavy. V polovině 19. století v Polné žilo 6 500 obyvatel (třetí největší město na Vysočině po Jihlavě a Třebíči. V roce 1837 založena Česká obrozenecká knihovna , české besedy se zde pořádaly od roku 1844 , Slovanská Lípa vznikla r. 1848, stejně jako Národní garda. Vlastenecký život kvetl zásluhou kupce a později starosty Antonína Pittnera. Ve městě pobývala v letech 1840-1842 Božena Němcová. Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha. Tragickým byl pro Polnou srpen roku 1863. Obrovský požár zničil 189 domů a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Nenávratně zmizely překrásné renesanční a barokní měšťanské domy, řada rodin se vystěhovala. Po požáru město zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter. Další hospodářský úpadek města zapříčinila skutečnost, že stavba Severozápadní dráhy Polnou minula o 6 km. Trať Dobronín-Polná (trať č. 242), která napojila město na železniční síť, byla postavena až v roce 1903. Středověk
19. století